Od mala ráda pozoruji symetrie a proměňující se tvary přírody.
Před 22 lety, v době, kdy jsem se po mateřských chystala vrátit do kanceláře, se v mých snech začaly čím dál častěji objevovat symetrické kruhové obrazce. Některé byly jemňounké, složené z obrovských průsvitných ladně se pohybujících okvětních lístků, jiné byly technické, kovové, se šrouby a zvláštními součástkami. Připadalo mi to nádherné a fascinující, ale to poselství jsem ze snů nepochopila..
A tak to šlo dál.. Informace se přesunuly z nočního snění do bdělého stavu. Ty kruhové symetrie jsem začala vidět i v přírodě kolem sebe. Při pohledu do středu květiny se mi před očima začaly rozvíjet nádherné symetrické pestrobarevné a pulzující kruhové obrazce poskládané z květů a lístků. Nedalo se to nijak vypnout a vůbec jsem netušila, co si s tím počít.
Jednou mě napadlo vzít do ruky pastelky a jeden z těch kruhových obrazců nesměle nakreslit na papír. Spolu s tím přišla velká úleva, radost a uvědomění, že k sobě nějak patříme, uvědomění, že je mám začít kreslit a malovat. Něco se propojilo.
Teprve po několika letech jsem se od přátel dozvěděla, že těm barevným kolečkům, co kreslím, se říká mandaly..
A zajímá vás, jestli jsem se do firemního prostředí vrátila?
Ano, vrátila. Ale již „jen“ jako lektorka firemních jazykových kurzů.
Z hlediska společenské prestiže a možnosti stoupat vzhůru po kariérním žebříčku nic moc. Ale tohle rozhodnutí mi umožnilo dělat práci, která mě hodně bavila, lépe si zorganizovat čas a zároveň i kreslit, malovat a skládat mandaly, kreslit karty Žena, psát k nim knížku a hlavně mít víc času i pro sebe, partnerství a mateřství a věnovat se rozpomínání na dávnou moudrost a rozkvétání ženství a vztahu ženy a muže v širší rovině.